395px

Cesta

Krystof

Cesta

Tou cestou
Tím směrem prý bych se dávno
Měl dát
Když sněží, jde to stěží, ale sněhy pak tají
Kus něhy ti za nehty slíbí a dají

Víc síly
Se prát
Na dně víc dávat
Než brát
A i když se vleče a je schůdná jen v kleče
Donutí přestat se zbytečně ptát

Jestli se blížím k cíli
Kolik zbývá víry
Kam zvou
Svodidla, co po tmě mi lžou

Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky
Co řvou
žE už mi doma neotevřou

Nebo jít s proudem
Na lusknutí prstů se začít
Hned smát
Mít svůj chodník slávy a před sebou davy
A přes zkroucená záda být součástí stáda

Ale zpívat
A hrát
Kotníky líbat
A stát
Na křídlech všech slavíků a vlastně už ze zvyku
Přestat se zbytečně ptát

Jestli se blížím k cíli
Kolik zbývá víry
Kam zvou
Svodidla, co po tmě mi lžou
Zda couvám zpátky
A plýtvám řádky
Co řvou
žE už mi doma neotevřou

Jestli se blížím k cíli
Kolik zbývá víry
Kam zvou
Svodidla, co po tmě mi lžou
Snad couvám zpátky
A plýtvám řádky
Co řvou
žE už mi doma neotevřou

Cesta

Por ese camino
Dicen que hace mucho tiempo
Debería haber ido
Cuando nieva, es difícil, pero luego la nieve se derrite
Un poco de ternura te promete y te da bajo las uñas

Más fuerza
Para luchar
En el fondo dar más
Que tomar
Y aunque se arrastre y solo sea accesible de rodillas
Obliga a dejar de preguntar inútilmente

Si me acerco a la meta
Cuánta fe queda
A dónde
Las tentaciones que en la oscuridad me engañan

Si retrocedo
Y desperdicio líneas
Que gritan
Que ya no me abrirán en casa

O ir con la corriente
Empezar a reír al chasquido de los dedos
Inmediatamente
Tener mi propio camino de gloria y multitudes delante
Y ser parte del rebaño a pesar de la espalda torcida

Pero cantar
Y tocar
Besar los tobillos
Y estar de pie
En las alas de todos los ruiseñores y en realidad, por costumbre
Dejar de preguntar inútilmente

Si me acerco a la meta
Cuánta fe queda
A dónde
Las tentaciones que en la oscuridad me engañan
Si retrocedo
Y desperdicio líneas
Que gritan
Que ya no me abrirán en casa

Si me acerco a la meta
Cuánta fe queda
A dónde
Las tentaciones que en la oscuridad me engañan
Quizás retrocedo
Y desperdicio líneas
Que gritan
Que ya no me abrirán en casa

Escrita por: Krystof