Hvězda
Bílá hvězda nad obzor září
Usíná den
Rozsvítí světlo do tváří
A tváří se
Jakoby nevinně svádí
Utkává sen
Prstíky paprsků vábí
Pojď sem
Bílá hvězda nad obzor září
Svítí všem
Smíří tě s osudem hravým
Nabízí směr
Snad duše někam odchází
Snad za snem
A světlo dušI zaplaví
Tak slastně
Vzkříšení – ta naděje zrádná
Zatracení – skok do vzduchoprázdna
Smíření – ta touha je dávná
Posvěcení – když duše boj vzdává
Zbývá ptát se kam duše patří
A kam vstoupí
Zda v ohni pekel se smaží
ČI vykoupí
Co světlo hvězd jednou zháší
Jak vlastně
Duše odešlých rozpráší
Prach jsme
Estrella
Una estrella blanca brilla sobre el horizonte
El día se duerme
Ilumina los rostros
Y los seduce
Como inocentemente
Teje un sueño
Los rayos de luz atraen con sus deditos
Ven aquí
Una estrella blanca brilla sobre el horizonte
Brilla para todos
Te reconcilia con un destino juguetón
Ofrece dirección
Quizás el alma se va a algún lugar
Quizás tras un sueño
Y la luz inunda el alma
Tan placenteramente
Resurrección - esa esperanza traicionera
Condenación - salto al vacío
Reconciliación - ese anhelo es antiguo
Consagración - cuando el alma se rinde en la batalla
Queda preguntarse a dónde pertenece el alma
Y a dónde entrará
Si se fríe en el fuego del infierno
O se redime
Qué apaga la luz de las estrellas alguna vez
En realidad
Las almas de los difuntos se dispersan
Somos polvo