Mencer
DISQUE FAI FRIO NOS MONTES GALEGOS,
DISQUE VAI VENTO NA VEIRA DO MAR;
DISQUE MORREU A ESPERANZA NO POBO,
DISQUE O FUTURO NON PODE AGROMAR.
LERIAS E LERIAS DOS ABAFANTES,
DOS QUE SE EMPREÑAN O POBO AFOGAR!:
TI E MAIS EU, TODOS NOSOUTROS, SOMOS GALICIA,
E AINDA ESTAMOS POR ENTERRAR!
LERIAS E LERIAS DOS ABAFANTES,
DOS QUE SE EMPREÑAN O POBO AFOGAR!:
TEMOS FUTURO, TEMOS MAÑAN,
XA QUE GALICIA EMPEZA A ESPERTAR!
Foi longa a noite pero xa alborea,
fonda a ferida, pero está a sanar,
doente a fame, máis virá a fartura:
os cás do medo fuxindo sxa van!
Terra de vivos e non de fantasmas,
terra de homes a face-la paz:
a paz do pobo, a irmá da xusticia
e vinculeira do viño e do pan!
Mencer
DISQUE HACE FRÍO EN LOS MONTES GALLEGOS,
DISQUE HAY VIENTO EN LA ORILLA DEL MAR;
DISQUE MURIÓ LA ESPERANZA EN EL PUEBLO,
DISQUE EL FUTURO NO PUEDE FLORECER.
CHISMES Y CHISMES DE LOS OPRESORES,
¡LOS QUE SE EMPAÑAN EN AHOGAR AL PUEBLO!:
TÚ Y YO, TODOS NOSOTROS, SOMOS GALICIA,
¡Y AÚN ESTAMOS POR ENTERRAR!
CHISMES Y CHISMES DE LOS OPRESORES,
¡LOS QUE SE EMPAÑAN EN AHOGAR AL PUEBLO!:
TENEMOS FUTURO, TENEMOS MAÑANA,
¡YA QUE GALICIA EMPIEZA A DESPERTAR!
Fue larga la noche pero ya amanece,
profunda la herida, pero está sanando,
hambrientos ahora, pero vendrá la abundancia:
¡los miedos huyendo se van!
Tierra de vivos y no de fantasmas,
tierra de hombres que buscan la paz:
la paz del pueblo, hermana de la justicia
y vínculo del vino y del pan!