395px

Soldado Desconocido

Kryptor

Neznámý Vojín

Nemá èas ležet pod drnem a vyèkávat v hrobì na øeèníky
Až bìhem fanfár vykoktají díky - už dávno musel vstát a jít!
Dokud se válèí musí vstát
A zase padnout jako vèera
Za slávu øíše, boží majestát
Za císaøe, krále, papeže, za hitlera.
Nebo pro bossy drogové mafie
I když neví kdo za tím vším je
Ví jen že umírat je džob
Neznámých vojínù všech dob.
Pøechází ze století do století
A jako by už dávno dávno zapomìl
Kolik má vdov a kolik dìtí
A kolik už pohøbil vlastních tìl.
Zmasakrovali ho v stalingradu
Na kusy rozsekali u slavkova
Vykašlal plíce u yperu
A musel vstát a narukovat znova!
V knihách dìjepisu
O nìm nikdy zmínka není
Neznamí vojíni
Zùstávaj bezejmenní.
Neposkytují interview
Nanejvejš mávnou ustøelenou rukou
A ubalí si cigaretu z novin
S fotkou vítìzného generála
Vykouøí jí pøesto že je bez hlavy
Neznámý vojín vyžije i z mála.
Už ho to ale zmáhá
Tahat svùj osud v batohu jak èinku
Moc rád by vìdìl kolikrát
Má ještì padnou a zas vstát
Než jednou provždy ulehne k odpoèinku!

Soldado Desconocido

No hay tiempo para estar tirado en el barro y esperar en la tumba por las órdenes
Cuando suenen las trompetas, agradecerán - ¡hace mucho que tuvo que levantarse y marchar!
Mientras la guerra continúe, debe levantarse
Y caer de nuevo como ayer
Por la gloria del imperio, el majestuoso poder divino
Por el emperador, el rey, el papa, por Hitler.
O por los jefes de la mafia de la droga
Aunque no sabe quién está detrás de todo esto
Solo sabe que morir es un trabajo
De los soldados desconocidos de todas las épocas.
Pasan de siglo en siglo
Y parece que hace mucho tiempo olvidó
Cuántas viudas y cuántos niños tiene
Y cuántos de sus propios cuerpos ha sacrificado.
Lo masacraron en Stalingrado
Lo despedazaron en pedazos en Slavkov
Tosió sangre en Ypres
¡Y tuvo que levantarse y volver a alistarse!
En los libros de historia
Nunca se menciona
Los soldados desconocidos
Permanecen sin nombre.
No dan entrevistas
A lo sumo, saludan con la mano cansada
Y se arman un cigarrillo con un periódico
Con la foto de un general victorioso
Lo encienden aunque esté sin cabeza
El soldado desconocido sobrevive con poco.
Pero ya lo está agotando
Arrastrar su destino en la mochila como una carga
Le gustaría saber cuántas veces más
Tendrá que caer y levantarse
Antes de descansar para siempre una vez más.

Escrita por: