Oheň
Gong zněl v jednom z nás,
jenže jen v jednom jak se zdá.
Tys ho nepropás,
jenže já tak nějak nestíhám.
Tak říkám.
Není jistý to tvý záření
je jenom rádoby, rádoby.
Ještě ten náš oheň není znát.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí.
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.
Mířil.
Netrefil
a pak to ještě k tomu neustál.
Zkoušel.
Naléhal.
A když to nešlo to, že neprohrál
sám všem říká.
Není jistý, to tvý záření, je jenom rádoby, rádoby.
Ještě se náš oheň nechystá.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí.
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.
Kam jde on tam půjdu já
a doufám, že je to, že doutnám znát.
Všem bude jasný jako facka,
že to já jsem jeho láska,
že tu jenom pro něj plápolám.
Prostě kam jde on tam půjdu já
a vždycky budu pevně za ním stát.
A když hasnu samospádem
znovu zapálí mě žárem.
Pro něj hořím.
Ať hořím, hořím, hořím dál.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí.
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří
by měl někdo o něj stát.
A nestál.
Ještě pak kolikrát
nemusí hřát.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí.
Nestoupá.
Jak by k nám někdo ruku vztáh.
Než se oheň rozhoří, snad by měl stoupat do očí.
Nestoupá.
Ještě pak kolikrát
nemusí vůbec hřát.
Fuego
El gong sonó en uno de nosotros,
pero solo en uno, al parecer.
Tú no lo perdiste,
pero yo de alguna manera no llego.
Así que digo.
No es seguro tu resplandor,
es solo falso, falso.
Todavía nuestro fuego no se nota.
Antes de que el fuego se encienda, debería ser evidente.
No lo es.
Como si alguien nos extendiera la mano.
Antes de que el fuego se encienda,
alguien debería estar allí.
Y no está.
Todavía, muchas veces,
no tiene por qué calentar.
Apuntó.
No acertó
y además no lo soportó.
Intentó.
Insistió.
Y cuando no funcionó, no perdió
él mismo lo dice a todos.
No es seguro, tu resplandor, es solo falso, falso.
Todavía nuestro fuego no se prepara.
Antes de que el fuego se encienda, debería ser evidente.
No lo es.
Como si alguien nos extendiera la mano.
Antes de que el fuego se encienda,
alguien debería estar allí.
Y no está.
Todavía, muchas veces,
no tiene por qué calentar.
A donde él vaya, yo iré
y espero que sea evidente que ardo.
A todos les quedará claro como cachetada,
que yo soy su amor,
que solo por él ardo.
Simplemente a donde él vaya, yo iré
y siempre estaré firmemente a su lado.
Y cuando me apague por mi cuenta,
él me volverá a encender con su calor.
Por él ardo.
Que arda, arda, arda más.
Antes de que el fuego se encienda, debería ser evidente.
No lo es.
Como si alguien nos extendiera la mano.
Antes de que el fuego se encienda,
alguien debería estar allí.
Y no está.
Todavía, muchas veces,
no tiene por qué calentar.
Antes de que el fuego se encienda, debería ser evidente.
No lo es.
Como si alguien nos extendiera la mano.
Antes de que el fuego se encienda, debería ser evidente.
No lo es.
Todavía, muchas veces,
no tiene por qué calentar.