Jasmuz už spí
Jasmuz už spí...
Jasmuz už spí...
Den jakoby potemněl, a přece září
Röri zvedá raněné tělo
Za mostem duhovým jiný je svět
Smrt usedá v starcově tváři
To zrádná stráž v princových službách
Smrtící ranou kalí naděje všech
Kovář pak v slzách omluvu vyšeptá
"Odpusť, Paní, že rušil jsem klid."
Válečník Trom veze tělo kováře
Nad hladinou jezera letí jeho oř
Pod jedlí čarovnou k spánku uléhá
Jasmuz svoboden v sen se pohroužil
Výheň vyhasla jak v Jasmuzových očích jas
Již nevychrlí žhavých jisker roj
Kladiva netepou jak vřelé srdce kováře
Již nevyrobí žádnou čarovnou zbroj
Kovárna vychladla jak starcovy paže
Již nezazní v té místnosti nástrojů třesk
V Zeleném hvozdu usedl na všechny žal
Jasmuz usnul, své bohatství dal...
Jasmuz už spí...
Jasmuz už spí...
Jasmuz ya duerme
Jasmuz ya duerme...
Jasmuz ya duerme...
El día parece oscurecerse, pero aún es septiembre
Röri levanta el cuerpo de la mañana
Detrás del puente arcoíris hay otro mundo
La muerte se posa en el rostro de los ancianos
Esa guardia traicionera al servicio del príncipe
Mancha las esperanzas de todos con un golpe mortal
El herrero luego susurra una disculpa entre lágrimas
'Perdón, Señora, por perturbar la paz'
El guerrero Trom lleva el cuerpo del herrero
Sobre la superficie del lago vuela su alma
Bajo el abeto encantado se acuesta a dormir
Jasmuz libre se sumerge en un sueño
La llama se extingue como en los ojos de Jasmuz
Ya no escupe enjambres de chispas ardientes
Los martillos no golpean como abejas el corazón del herrero
Ya no fabricará ninguna armadura encantada
La fragua se enfría como los brazos del anciano
Ya no se escucharán herramientas en esa habitación
En el Bosque Verde se sienta con pesar
Jasmuz se duerme, entregando su riqueza...
Jasmuz ya duerme...
Jasmuz ya duerme...