V Kodském Polesí
[Morbivod]
Cítím velký den prírody
Majestantný kraj plný
stromu, potoku a skal
Soucást ríše Trollech -
Kodské polesí
Lesní scenérie
Nekoncící aleje
Hluboké rokliny
Krištalové potoky
Za chladného rána zjara vcházím do kodského polesí
Už u bran cítím život lesa i skrytých bytostí
Dobre o nich vím a o to víc me mrazí po tele
Jen slabe prosvítá za kopci ranní slunce
Jako k zemi prikovaný v stoje zírám na obzor
Obrovští jeleni krácí po horizontu
Klaním se jejich kráse a zdravím lesní bohy
Porád je vidím míhat se mezi krovisky
I já stojím na horizontu, hledím v nekonecné lesy
Mám tu tolik prátel, co více si prát?
Jako bych létal, pln síly na dlouhé cesty
Je jich tu mnoho a všechny krásné, lesní...
V údolí šumí potok, vrány krákají
Krácím, kam me vede síla magická
Tisíce lesních hymen mi zní myslí
Sic jsem pouhou návštevou, cítím stíny domova
Ten strom, jenž me volal...
Doknout se kury, pohladit rukou
V prepevném objetí hledím ku vetvoví
Jako bych líbal ženu, nemohu ted odejít
Pujdu dál po ceste, ceká me pramen
Prírodní písen zpívá les a víla je se mnou
Pruzracná voda chladí mé i její ruce
Tolik kypím láskou k lesu a k víle po mém boku
Tak rád bych zustal, však má cesta vede dál
Pres pole zelenavé já musím jít
Konepruské jeskyne budiž muj príští cíl
Snad ne nadlouho se ted musím rozloucit
Sídlo dávných keltu prý je tento kraj
Znovu cítím pravdu, nesmrtelný duch
Jiste se vrátím do tech pravých hvozdu
Obejmout paní z lesa, vím, který je to strom
En el Bosque de Kodsk
[Morbiv]
Siento el gran día de la naturaleza
Un majestuoso paisaje lleno
de árboles, arroyos y rocas
Parte del reino de los Trollech -
Bosque de Kodsk
Escenario forestal
Alamedas interminables
Profundos barrancos
Arroyos cristalinos
En una fría mañana de primavera entro al bosque de Kodsk
Ya en las puertas siento la vida del bosque y de las criaturas ocultas
Sé mucho sobre ellos y aún así me estremece por dentro
Apenas se filtra la luz del sol matutino tras las colinas
Como si estuviera atado a la tierra, de pie, observo el horizonte
Grandes ciervos caminan por el horizonte
Me inclino ante su belleza y saludo a los dioses del bosque
Siempre los veo moverse entre los arbustos
Y yo estoy de pie en el horizonte, mirando hacia los bosques interminables
Tengo tantos amigos aquí, ¿qué más puedo desear?
Como si estuviera volando, lleno de energía para largos viajes
Hay muchos y todos hermosos, del bosque...
En el valle murmura el arroyo, graznan los cuervos
Camino hacia donde me lleva la fuerza mágica
Miles de himnos forestales resuenan en mi mente
Aunque solo soy un visitante, siento las sombras del hogar
Ese árbol que me llamaba...
Inclino la cabeza, acaricio con la mano
En un abrazo firme, miro hacia las ramas
Como si estuviera besando a una mujer, no puedo irme ahora
Continuaré por el camino, una fuente me espera
La arena natural canta, el bosque y la hada están conmigo
El agua transparente enfría mis manos y las suyas
Tan lleno de amor por el bosque y la hada a mi lado
Me gustaría quedarme, pero mi camino continúa
A través de los campos verdes debo seguir
La cueva de Koneprusy será mi próximo destino
Quizás no tenga que despedirme por mucho tiempo
Se dice que este lugar es la morada de los antiguos celtas
Siento de nuevo la verdad, el espíritu inmortal
Seguramente regresaré a esos verdaderos bosques
Abrazar a la dama del bosque, sé cuál es ese árbol