Pistalka

Piskej si, piskej,
pistalko falesna.
Piskej si pisnicku,
ktera je akorat,
akorat falesna,
jako ty, pistalko.
Pistalko zbytecna
zbavena uspechu.

Uspechu velkeho
z polinka maleho.
Z maleho polinka
nekdo te vyrezal,
a pak te zahodil,
zes byla falesna.
Falesna pistalka,
pistalko nestastna.

A ted lezis u cesty, u cesty, u cesty
a nikdo te nezvedne, nezvedne, nezvedne,
jedine milovnik, milovnik, milovnik
k ustum te pozvedne
a rekne ti:

Piskej si, piskej,
pistalko ze dreva.
Ze dreva spatneho
do sveta velkeho.
Do sveta velkeho,
pistalko, nemuzes.
Piskej si tam, kde te
pratele pochopi.
Anebo tam, kde ti
psenice pokvete.

Psenice dozraje,
sedlak ji vymlati,
mlynar ji umele,
pekar ji upece,
kuchar ji nakraji,
cisnik ji roznese,
a tobe, pistalko,
nedaji nic.