Ve Stínu Starých Dubu

[Well]

Pohled, jak se drolí lidské království
Zvony bílých kostelu naposledy zní
Veže si zoufají, cas se mení v prach
Vecne ale šumí vítr v mocných korunách

Kde proudí míza carovná
Tam moudrý poutník rozjímá

Ve stínu starých dubu, kde se kríží cesty vlku
Ve stínu starých dubu, tam slyším hymny lesu
Písne o dávných bojích, o noci a o cistote
Ve stínu starých dubu nepohasnou naše ohne

Pohled, jak se ztrácí, co silným se být zdá
Vzácný kov náhrobku v bouri oprýská
Jejich pyšné nápisy déšt roznese
O pravé sláve zpívají si stromy po lese

Kosti pravých hrdinu
Prikryje zlato podzimu